@adamkopp Je mi fuk, jestli mě studenti hodnotí kladně nebo záporně. Vím, co dělám: ber, nebo nech být. Nechci být prodavač vzdělání.

Byl jsem obviněn, že to je arogantní formulace. S chladnou hlavou (a mimo kontext diskuse) uznávám: ano, je.

Ale v podstatě za ní stojím, i když se to jistě dalo říci ne tolik po twitterovsku. Těší mě, že někteří studenti dají najevo, že se jim líbí mé přednášky. Ale neberu to moc vážně a nic z toho nevyvozuju. Učitel může být oblíben z mnoha důvodů. Například proto, že má estrádní styl vystupování, lze se smát trochu s ním a trochu jemu. Nebo proto, že je benevolentní zkoušející.

Ze stejně špatných důvodů může být neoblíbený. Profesora Picka jsme neměli rádi, byl jak psí čumák a zkoušel brutálně. Díky němu však dodnes rozumím základům fyzikální chemie (to je pro chemiky totéž co anatomie pro mediky, pružnost/pevnost pro stavaře, elmag pole pro FEL atd.). To se počítá víc než prchavá obliba. U zkoušky - muselo to být v roce 1980 - se mě ptal, jestli se dá bruslit na něčem jiném než na ledě. Vtip měl být v tom, že vodní led taje při izotermickém zvýšení tlaku. Kloužete po maličké dočasné vrstvě vody pod bruslí, jelikož plocha ostří je velice malá a tlak proto veliký. Většina jiných látek s výjimkou některých cyklických uhlovodíků tuhle vlastnost nemá, jejich fázový diagram vypadá jinak, takže například nelze bruslit na zmrzlém CO2 nebo na lihu. (Nemluvě o tom, jak teple byste se na takový zážitek museli obléci.) - Mimochodem, celé tohle vysvětlení je dnes považováno za zastaralé a mylné. Dnes se vlastně s jistotou neví, proč led klouže! Voda je neuvěřitelně zajímavá látka.

To jsem ale odbočil. Zkrátka, korelace mezi oblibou učitele a jeho kvalitou není velká. Rozumný přístup podle mne je dělat tu práci dle vlastní představy co nejlíp a čekat, jak to dopadne.

Což měl být stejně jen okrajový komentář ke školnému. O něm příště.